Ten, kdo vyhledává stromy, jako je magnolie či okrasná třešeň, určitě se mu bude líbit i méně známý, poněkud exotický jidášovec. Právě v jarním období na sebe poutá veškerou pozornost jeho netradiční kvetení.

Jidášovec, Cercis je dřevina původem ze Středomoří, z oblasti jihovýchodní Evropy až po Blízký východ. V domovské oblasti roste v nadmořské výšce 400 metrů a dorůstá výšky 6 až 10 metrů. Díky jeho srdečním listům zelené barvy se nazývá také strom lásky, jehož listy se na podzim vybarví do nádherných zlatožlutých odstínů.

Jen málokterý druh dřeviny dokáže udivit nejednoho zahradníka, tak jako právě jidášovec. Zda si vyberete čínský (C. chinensis), luštěný (C. siliquastrum) nebo kanadský (C. canadensis), všechny tři druhy disponují hlavním rozpoznávacím znakem – květinami, které vyrůstají ze spících oček a kvetou přímo na kmeni a na víceletých větvích. Tento jev se nazývá kaulifloria a je znám u některých tropických stromů, jako například i kakaovníku.

Jidášovce jsou velmi nenáročné zahradní dřeviny. Aby se jim však dařilo co nejlépe, je třeba jim zajistit následující podmínky:

Stanoviště: Roste v jakékoli vápenaté půdě, která je dostatečně propustná a nemá sklon k zamokření, což by dřevinu zbytečně oslabovalo a ničilo jemný, spíše mělký kořenový systém. Preferuje světlá místa, plná slunce. Rozhodnete-li se pro polostín, tak jen velmi mírný, jinak se projeví slabším kvetením.

Výsadba: Nejlepší doba pro výsadbu mladých stromků je samozřejmě jaro, avšak starší – tříleté a víceleté – můžete klidně zasadit i na podzim. Výsadbová jáma by měla být dostatečně hluboká. Pokud je půda v zahradě více jílovitá, je nutné ji promíchat s pískem a přidat organické hnojivo. Po výsadbě je dobré stromek pravidelně 3 až 5 dní zalévat, což mu usnadní zakořenění.

Řez: Není nutné pravidelné řezání, tvarování či řezání zpětným řezem. Stačí, když jej budete v rámci údržby řezat jen pro udržení požadovaného tvaru, přičemž odstraňte jen suché staré, poškozené či překážející větve.