Když se nahlas vysloví slovo hruška, ve většině případů si pod tímto pojmem představíme chutné a šťavnaté plody, které patří k nejznámějším druhům ovoce. Možná proto pro někoho může znít trochu překvapivě zpráva, že hruška může být i zajímavou a veskrze pouze okrasnou dřevinou. Představuje strom s rovným kmenem, koruna má tvar úzkého kužele. Listy jsou zelené, kožovité, lesklé, na jeseň se obarví do červena. Květy jsou bílé, na jaře zaplaví celý strom.

Ve srovnání s bohatou nabídkou ovocných odrůd hrušek je těch okrasných sice jen málo, ale jejich výborné růstové vlastnosti by proto neměly zůstat nepovšimnuty. Význam okrasných hrušek objevili zejména pěstitelé alejových stromů a po nich městští architekti a správci veřejné zeleně, protože v nich jednoduše objevili stromy, na které se mohou spolehnout. A když strom dokáže prosperovat v městském, často nevlídném prostředí, s velkou nadějí můžeme k těmto rostlinám pohlížet iz pohledu soukromých zahrad. I když se můžeme setkat s několika druhy okrasných hrušek, v nárocích na pěstování a částečně i ve způsobu použití mají mnoho společného.

Okrasným hruškám se nejlépe daří na slunném místě. Vyhovují jim půdy bohatší na živiny, velmi dobře propustné, s neutrální až zásaditou půdní reakcí. Mohou být klidně i suché až kamenité. Těmto podmínkám jsou hrušky velmi dobře přizpůsobeny. Okrasné hrušky zakořeňují hluboko a mají pevný kořenový systém. Proto spolehlivě tolerují také větrné polohy. Stejně pevné je i jejich dřevo, které má vysokou řezbářskou hodnotu. Nepřehlédnutelné jsou hrušky v době kvetení, kdy bývají obaleny bílou nadílkou květin. Stejně krásné jsou ovšem tyto stromy ještě jednou v roce. Na podzim se listy některých odrůd vybarvují do zářivých odstínů žluté až červené barvy.